Hřibe, do střehu! Další chyba na desce na Staroměstské radnici! Pražské povstání neskončilo 9., ale už 8. května! Dáš ji taky pryč? Primátor – popleta v kleštích ideologie, která přepisuje historii

Na desce věnované obětem Pražského povstání na Staroměstské radnici je chyba. Redakci Argumenty & Fakta na ni upozornili čtenáři. Pražské povstání nemohlo skončit 9. května, protože tehdy se podle primátora Hřiba už v Praze nebojovalo.

Nový primátor Hřib s odkazem na údajnou stejnou chybu v datu odmítá vrátit na Staroměstskou radnici desku Osvobození Prahy Rudou Armádou (byla sundána v roce 2017 při opravách radnice). Pokud to tedy popleta Hřib s těmi chybami myslí vážně, měl by nechat odstranit obě desky. Nebo ještě lépe: OBĚ TAM NECHAT.

Zde visela přes 70 let deska Osvobození

Nápis na desce obětem Pražského povstání:
“NA PAMĚŤ BOJOVNÍKŮ PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ, KTEŘÍ VE DNECH 5. AŽ 9. KVĚTNA 1945 SE ZBRANÍ V RUCE…”

Deska obětem Pražského povstání. Podle textu skončilo 9. května. Což je podle primátora Hřiba v pořádku

Nápis na desce Osvobození:
“DNE 9. KVĚTNA 1945 OSVOBODILA VOJSKA 1. UKRAJINSKÉ FRONTY SLAVNÉ RUDÉ ARMÁDY…”

Deska Osvobození. Podle Prahu osvobodila Rudá armáda 9. května. To je podle Hřiba chyba, protože tehdy se prý už v Praze nebojovalo.
Primátor Hřib na Twitteru

Podle Hřiba se ale 9. května už v Praze nebojovalo, proto ji Rudá armáda nemohla osvobodit. To byl oficiální důvod, proč tento Pirát nechce vrátit na Staroměstskou radnici desku Osvobození Rudou Armádou.

Hřibovi jeho teorii potvrdil Vojenský historický ústav prostřednictvím svého vedoucího historika Aleše Knížka: “Sovětští tankisté přijeli 9. května 1945 do města již svobodného.”

Toto tvrzení je lživé. Jde o ideologicky motivovaný pokus přepsat historii. Považujeme ze velmi smutné, že se na něm podílí respektovaný historik. který dostal od prezidenta státní vyznamenání.

Vedoucí Vojenského historického ústavu pan Aleš Knížek

Jak mohlo Pražské povstání skončit až 9. května, jak je uvedeno na desce, když se v Praze podle dua Hřib & Knížek od 8. května už nebojovalo? Když přijela Rudá armáda dne 9. května do města “již svobodného”, jak mohlo 9. května ještě probíhat Pražské povstání?

Pravdou je, že Němci podepsali kapitulaci již 8. května. Mimo jiné i v Praze – výměnou za volný průjezd. To zřejmě pány popletlo.


Mohlo by to tedy vypadat, že je odpor primátor Hřiba vrátit desku Osvobození na své místo nemá nic společného s historickými fakty a je motivován psycho – ideologicky.

S podobným problémem vtíravé fóbie se potýká Hřibův kolega starosta Kolář (TOP 09) v Praze 6 (pomník maršála Koněva). Jako by nějaké hlasy šeptaly: “Jsi u vesla… můžeš… tak přepiš historii!” Podobným hlasům naslouchal pražský nacistický “primátor” Pfitzner…

Nelze spojovat dvě historické události (rok 45 a 68) byť mají společného jmenovatele (Rusko), neboť se každá odehrála v jiném dějinném kontextu. A pokud někdo tu nutkavou potřebu má, měl by do svých rovnic započíst i 16. březen 1939, tedy obsazení Čech a Moravy německými vojsky (Protektorat Böhmen u Mähren) + 365 tisíc zavražděných (padlých) Čechoslováků během II. světové války. Takřka každá rodina o někoho přišla, některé rodiny (i vesnice) byly vyvražděny celé.


Historická fakta:

5. května
Pražské povstání vypuklo za beznadějné situace. Němci se sice již začali pakovat, aby unikli sovětskému zajetí (Berlín dobyli maršálové Koněv a Žukov 2. května), ale na území protektorátu Čechy a Morava stále operovala miliónová Schörnerova armáda (maršál Ferdinand Schröder měl pro svou krutost přezdívku “Krvavý Ferdinand”). Ta měla rozkaz udržet se v prostoru české kotliny co nejdéle. K útěku potřebovala volnou Prahu.
Začaly boje o rozhlas (obsazený Němci), Pražané mazali německé nápisy a strhávaly nacistické vlajky a portréty Hitlera.

6. května
V noci na 6. května vyrostly v Praze tisíce barikád, které měly zastavit německé tanky, ujíždějící před Rudou armádou. Prahu začala bombardovat německá letadla, kobercové bombardování se neuskutečnilo jen díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s Rudou armádou.
Němci používali proti barikádám nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali české muže, ženy a děti. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Do boje se zapojila Vlasova armáda, ale jen na jeden den.

7. května
Němci masakrovali civilní obyvatelstvo v oblasti Pankráce a Krče, kde bylo zavražděno 173 lidí. Byla napadena Staroměstská radnice, kde sídlilo velení povstalců. Rozhlas volal stále o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi. Cílem bylo zabránit Němcům útěku před Rudou armádou, nebo je aspoň zpomalit.

8. května
V časných ranních hodinách zahájili Němci mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Šlo už jen o to, aby se nejvíce Němců dostalo do amerického zajetí. K tomuto potřebovali volný průchod Prahou.
Od rána hořela Staroměstská radnice. Pokračovaly masakry civilistů a volání povstalců o pomoc.
Dopoledne probíhala jednání se zástupci německé armády. Jejich výsledkem bylo, že německá strana podepsala kapitulaci výměnou za volný odchod z Prahy. Němci spěchali, protože Rudá armáda už byla na dosah.
Kapitulace však neznamenala zastavení bojů, jak bylo dohodnuto. Nebyla “přiznáním prohry v bitvě s povstalci”. Prioritou byl útěk. Příslušníci jednotek Waffen SS se v Praze této dohodě nepodřídili a pokračovali v boji. Tvrzení, že se “Praha osvobodila sama je nehorázná lež.”

9. května
Rudá armáda přijela do Prahy ráno 9. května, když se z Berlína do Prahy musela probojovat (těžké boje v Krušných horách, z Berlína do Prahy je to 350 km).
V Praze se střílelo z děl a probíhaly těžké boje u tří klíčových mostů. Byly mrtví a ranění. Z dobových filmových leteckých záběrů vidíme, že Praha na několika místech hoří. V rozhlasových nahrávek známe souboj tanků na Klárově.

12. května
Ještě čtyři dny po německé kapitulaci (8. května v Berlíně) se nedaleko Prahy bojovalo. 11. května vypukla krutá bitva mezi Němci (chtěli k Američanům) a Rudou armádou u Slivice u Příbrami (nedaleko demarkační linie). Na obou stranách bojovalo dohromady asi 30 tisíc vojáků. Padlo při ní 60 Sovětů a 13 českých partyzánů. Bitva skončila 12. května.

Během Pražského povstání a bojích s ním spojených zahynulo 2 800 Čechů (někdy je uváděno 1500), dále 692 vojáků Rudé armády, 300 Vlasovců a 1 000 Němců. Přesný počet se nikdy nepodařilo zjistit a historici se o něj přou.

Pražské povstání den po dni podrobně ve velmi dobrém článku též ZDE

Barikáda (6. května 1945)

Pro úplnost dodejme, že deska obětem Pražského povstání byla na Staroměstskou radnici instalována roku 1995 (50. výročí konce války), tedy ještě před všeobecným třeštěním ohledně zpochybňování role Sovětského svazu (dnes Ruská federace) ve II. světové válce.

Odstranění desky Osvobození Rudou armádou ze Staroměstské radnice je ostuda jako hrom. Ještě je čas všechno zachránit a s omluvou ji vrátit tam, kde visela 70 let.


Momentíček...

BUĎ V KONTAKTU!

Teď už ti neunikne žádná zpráva z Argumenty & Fakta