JADERNÁ VÁLKA TEĎ! Bojové letouny USA vzlétly nad Írán, ale pak… Vymklo se to Trumpovi z rukou? Kdo vlastně řídí armádu USA? Náš nejbližší bunkr je…

Taková nenápadná zpráva: Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek večer schválil útok na Írán. Letadla už vzlétla z lodí, aby zaútočila na íránské radary a odpalovací rampy, a pak pokračovala v útoku dál do vnitrozemí. Poté Trump z blíže neurčeného důvodu útok zrušil a letadla stáhl.

Tato zpráva je děsivá nejen proto, že se svět ocitl na samotné hraně jaderné války (Írán vyvíjí jaderné zbraně a podle některých zdrojů už je má), ale svědčí i o tom, že prezident Trump nemá armádu USA pod kontrolou.

Informaci o schválení útoku prezidentem Trumpem přinesl americký deník New York Times, který jako svůj zdroj uvádí “několik vysokých amerických představitelů”. Tento deník bývá označován za šiřitele “fake news”, během prezidentské kampaně vedl lživou propagandu proti Trumpovi a šířil nesmysly o ruské vlivu na volby v USA. Vzhledem k jeho nákladu až milion kusů denně je však třeba jeho zprávám věnovat pozornost.

New York Times oznamuje rezignaci ministra obrany USA

Zpráva New York Times ZDE

Odvolání útoku potvrdil i sám prezident Trump na svém tweetu: “Zeptal jsem se, kolik jich zemře. 150 lidí, pane, byla odpověď generála. 10 minut před stávkou jsem to zastavil, to není přiměřená sestřelení bezpilotního dronu.”

Bílý dům a Pentagon odmítly zjištění New York Times komentovat, ale nepožadovaly stažení materiálu, který se mezitím šířil po internetu a přebíraly ho další média.

Twitter Donalda Trumpa 21. června 2019

Příkaz Trumpa k zahájení útoku je v přímém rozporu ke všem jeho předchozími prohlášeními, kdy například tvrdil, že “útok na tankery, které navíc nejsou americké, nemohou být důvodem k napadení Íránu”. Sestřelení amerického bezpilotního letounu Trump označil za “hloupou chybu nějakého íránského velitele.”

Zpackaný důkaz. Armáda USA dodala snímek jakýchsi postav kutících něco u nějaké lidi jako “důkaz” že tankery napadl Írák. Když to nestačilo, udělali stejnou fotku, ehm, barevně.

Zahájení útoku na Írán je i v rozporu s tím, že ve den útoku na tankery jednal v Íránu z Donalda Trumpa pověření japonský premiér Abe o míru a dialogu.

Tato fakta mohou svědčit o tom, že to nebyl Trump, kdo vydal rozkaz k útoku na Írán, ale že to byl Trump, kdo útok zastavil.


Pochybnosti o Trumpově kontrole nad armádu trvají od jeho zvolení prezidentem USA v roce 2016, kdy se přesunula masa americké armády do Pobaltí. Trump ve volební kampani naopak volal po uklidnění vztahů s Ruskem. Nepřehledná situace panovala také ohledně stahování amerických jednotek ze Sýrie.

Záminkou k útoku na Irán se staly dva zasažené tankery v Hormuzského průlivu a následné sestřelení amerického bezpilotního letounu na Íránem. Mnohé nasvědčuje tomu, že za poškozením tankerů stojí Spojené státy, aby si vytvořily záminku pro eskalaci tlaku na Írán. Kdo tyto útoky nařídil, zůstává neobjasněno.

O složité situaci uvnitř struktur velení armády USA svědčí mimo jiné nedávný spor, který měl prezident Trump s admirálem Williamem McRavenem, velitelem, kteří řídil akci zatčení a likvidaci Usama bin Ládina a měl zásadní vliv v NATO. Trump ho označil za “nohsleda Hillary Clintonové”, McRaven označil Trumpa za “hrozbu demokracie”.

Z údajného dopadení bin Ladina existuje video, ale nad akcí samotnou panují pochybnosti. Tělo prý bylo tajně vhozeno do moře. Podle některých zdrojů však bin Ládin nebyl nikdy dopaden, nebo byl mrtvý už dávno.

Údajné dopadení bin Ládina. Může jít však o fake, který měl přinést body prezidentu Obamovi a následně pomoci Hillary Clintonové do Bílého domu

Armáda USA sice spadá pod velení prezidenta, ale podle zákulisních zdrojů s ním její velení své zásadní kroky nekonzultuje. Prostě je udělá a pak čeká, jak Trump zareaguje. O to podivnější je role Trumpova hlavního bezpečnostního poradce Johna Boltona, který bývá označován za “nejnebezpečnějšího muže na světě”.

John Bolton, poradce Trumpa v otázkách bezpečnosti. Bývá považován za nejnebezpečnější muže světa. Je třeba být ve střehu – právě proto, že tak nevypadá.

John Bolton vypadá jako by byl animovaný, jako by byl v převleku za někoho jiného. Proto je třeba být ve střehu. Bolton vždy prohlašoval, že je třeba na Írán zaútočit a změnit režim v této zemi, podobně, jak se stalo v roce 2003 v Iráku. Právě Bolton stojí za odstoupením USA od jaderné dohody s Íránem.

Trumpovy neshody s armádou dokládají i problémy s obsazením klíčového postu ministra obrany. V době krize v Hormuzským průlivem odstoupil ministr obrany Patrick Shanahan z podivného důvodu, že “se chce věnovat rodině”. Shanahan vedl Pentagon od 1. ledna 2019, když ke předtím rezignoval ministr obrany Jim Mattis (poté co Trump stáhl vojska ze Sýrie).

Uvolněný post ministra obrany zřejmě převezme “muž odnikud” Mark Esper, který ještě v roce 2017 působil ve zbrojařské nadnárodní korporaci Raytheon (jeden z největších dodavatelů zbraní a vojenské techniky na světě s obratem 30 miliard dolarů ročně).

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil (po Boltonově intervenci), že Spojené sáty odstupují od mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Následně Washington uvalil na Írán sankce. Írán jako odpověď zintenzivnil produkci uranu, klíčového pro výroby jaderné bomby.


Trump mezitím dne 19. černa 2019 oficiálně zahájil na Floridě svou volební kampaň na post prezidenta USA pro rok 2020. Jeho heslo je “Keep America great.”

Jen pro úplnost: Pod Prahou je 768 protiatomových krytů, do kterých by se v případě potřeby vešlo jen 150 tisíc osob. Praha je musí udržovat tak, aby je bylo v případě útoku možné hned využít. Jaderný zbraním by však neodolaly.

Kde jsou protiatomové kryty v Praze ZDE