Kam zmizela deska maršála Koněva ze Staroměstské radnice. Kdo nás tedy vlastně osvobodil? Pokus o přepsání historie, nebo jen technický zádrhel? Názory historiků hovoří jasně

Pokus o přepisování historie, nebo jen technický zádrhel? Vše nasvědčuje tomu, že za A je správně. Ze Staroměstské radnice byla potichu odstraněna deska, připomínající osvobození Prahy Rudou armádou pod vedením maršála Koněva. Oficiálním důvodem je rekonstrukce desky. Jenže…

Umístění desky. Zde visela od roku 1946
Stav od roku 2018

Mnohé však nasvědčuje tomu, že byla deska odstraněna z ideologických důvodů pod praporem hysterických a sílících snah vymazat z historie větu: “PRAHU OSVOBODILA RUDÁ ARMÁDA”. Tato věta je historickým faktem, doloženým mnoha dokumenty a důkazy.

Koneckonců: To nejcennější, co máme, jsou naše dějiny (říkali to ve Hře o trůny, tak to musí být pravda).

Unikátní dokument květnových událostí. Pozor, obsahuje drastické záběry. Trvá 31 minut, ale je úžasné a mrazivé. Pro ty, kdo spěchají, např.: Čas 9:30 Shazování Hitlerů. 12:03 Vlasovci jdou na pomoc. 17:00 Staroměstské náměstí 6 hodin večer při příměří (8. května). 19:26 9. květen, Rusové přišli! 23:36 Záběry z tanku, jedoucího Prahou 23:24 10. květen 27:19 16. květen

Deska byla odstraněna pod záminkou nepřesností v textu. Připomeňme, že desku odhalil prezident Beneš v roce 1946, takže visela na Staroměstské radnici 72 let . Nikdo na nějaké nepřesnosti nikdy neupozornil.

Portrét maršála Koněva (1897-1973)

Deska zmizela z čelní strany Staroměstské radnice někdy v první polovině roku 2018. Tehdy procházela radnice a orloj rozsáhlou rekonstrukcí. Po ukončení oprav a volbách na podzim roku 2018 už se deska na radnici nevrátila. Pátrali jsme po jejím osudu a výsledky jsou šokující.

Tlak na přepisování historie je v posledním době enormní a souvisí s tím, že umírají pamětníci, a zřejmě je důsledkem se změnou politického klimatu. Pomalu to už začíná vypadat, že Prahu osvobodili Američané, Hitler byl šílený mimozemšťan a němečtí okupanti nebyli z Německa, ale z jakési vzdálené země jménem “Nacistán”.

Praha oslavuje osvobození Rudou armádou. Maršál Koněv na snímku v autě vpravo.

Například Československý rozhlas však má naštěstí dostatek dokumentace o tom, co se v Praze v květnu roku 1945 odehrálo.

Bitva o rozhlas a dobová nahrávka s větou “Prahu osvobozuje Rudá armáda” (archiv Československého rozhlasu) ZDE

Nedůstojná snaha vytěsnit Sovětský svaz (Rusko) z jeho zásadní role ve II. světové válce se u nás projevil již v roce 1991, kdy byl Den osvobození Československa Sovětskou armádou (9. května) vyškrtnut ze seznamu státních svátků. Nahrazen byl svátkem 8. května s názvem Den osvobození od fašismu, později obecně Den vítězství.


Po stopách zmizelé desky

Na podzim 2018 byly volby, po nichž se změnilo politické složení vedení města a primátorem se stal Zdeněk Hřib z Pirátské strany. Místo na zdi Staroměstské radnice zelo prázdnotou.

První stopa po desce se vynořuje 29. května 2019, kdy desku odvezli do restaurátorské dílny. Údajná rekonstrukce měla být dokončena na konci června a deska měla putovat do fondu Muzea hlavního města Prahy. Není známo, zda došlo ke korekci textu na desce (zjišťujeme), žádná veřejná diskuze na toto téma však žádná neproběhla.

Ruský velvyslanec jeho excelence Alexandr Zmejevskij se obrátil na primátora Hřiba s dotazem na osud desky a žádostí o vysvětlení. Dočkal se však jen vyhýbavé odpovědi.

Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij a prezident ČR Miloš Zeman spolu hovoří rusky

Primátor Hřib však již dříve uvedl, že deska maršála Koněva bude instalovaná v muzeu (neupřesnil, v jakém, ale zřejmě měl na mysli Muzeum hlavního města Prahy) a bude na ni doplněn text, neboť ten původní je prý historicky nepřesný. Je čím dál jasnější, že současné vedení magistrátu nechce vrátit desku na její místo NIKDY.

Stanovisko primátora Hřiba ZDE

Vedoucí oddělení historických sbírek Muzea hlavního města Prahy Jana Viktorínová nám řekla: “O desku máme zájem a bude o ni u nás dobře postaráno. Zatím k nám však nedorazila a zřejmě je zatím u restaurátorů. Pokud dostaneme pokyn, abychom desku předali zpátky magistrátu a mohla se vrátit na radnici, rádi tak učiníme.”

Je to trpký příběh. Místo toho, aby deska připomínala zásadní událost v našich (československých) dějinách, bude podrobená zkoumání v útrobách ústavu – zřejmě v oblasti působení atmosférických vlivů.


Nápis na desce

Redakce Argumenty & Fakta podrobila text na desce pečlivé analýze. Text je v češtině a ruštině (azbuce) a obě verze se mírně se liší.

Pamětní deska maršála Koněva

Na desce byl (a zřejmě dosud je) tento nápis v češtině:

„Dne 9. května osvobodila vojska I. ukrajinské fronty slavné Rudé armády, jíž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, bleskovým úderem těžce bojující Prahu, která mu z vděčnosti udělila čestné občanství.“

Pod tím je text v ruštině, jehož (náš) překlad zní takto:

“Dne 9. května 1945 bleskovým úderem vojska I. ukrajinského frontu slavné Rudé armády, jíž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, osvobodila Prahu, která povstala proti německým okupantům. Jako důkaz vděčnosti bylo maršálu I. Š. Koněvovi uděleno čestné občanství.”

Oba texty jsou tedy takřka totožné. Při podrobnějším pohledu to může vypadat, že byl nejprve napsán ruský text, který byl následně přeložen do češtiny. Lze tak usoudit z nesprávného překladu výrazu “I. ukrajinský front”, který byl přeložen do češtiny jako “I. ukrajinská fronta.” Nejde však o zásadní chybu.

Jablkem sváru by tak mohlo být jen sousloví “těžce bojující Praha”, které je uvedeno jen v české verzi textu a v ruské verzi je nahrazeno souslovím: “Prahu, která povstala proti německým okupantům”.

Ruská verze je zcela přesná, český překlad je nadnesený, vzletný, ale není nepřesný.

V čem by tedy mohla být ona údajná “nepřesnost”? Za nepřesnost by bylo možné považovat český text “těžce bojujíci Praha” a to pouze tehdy, pokud by v Praze dne 9. května už žádné boje neprobíhaly a Rudá armáda by vstoupila do města, které se osvobodilo samo a kde už vládl klid a mír.

Němce však nevyhnalo Pražské povstání, nebo Vlasovci. Nebýt faktu, že je Rudá armáda za humny, Němci by klidně vypálili Prahu do základů jako Lidice. Kolony německých vojáků začaly opouštět Prahu už 5. května, protože se báli ruského zajetí. Pražští povstalci tak útočili na prchající Němce. Ti si to nenechali líbit.

Osvobození Prahy 9. května 1945

Davy, nadšeně vítající Rudou armádu dne 9. května považovaly maršála Koněva za osvoboditele, to je nezvratný historický fakt, který by nemohl být označen za “nepřesný” ani tehdy, pokud by se tyto davy mýlily.

Termín “těžce bojující Praha” dne 9. května 1945 tak může být vzletný, příliš nadnesený a možná i poplatný tehdejší atmosféře, ale rozhodně není nepravdivý.

Je historický fakt, že největší podíl na porážce Německa ve II. světové válce měl Sovětský svaz a byla to Rudá armáda v čele s maršálem Koněvem, kdo osvobodil Prahu.

O úloze jednotlivých zemí v II. světové válce napoví počet padlých vojáků. Sovětský svaz 8,7 milionů. Polsko 700 tisíc, USA 407 tisíc (většina ve válce s Japonskem), Československo 25 tisíc (včetně civilistů 365 tisíc – to se dobře pamatuje, 365 jako dní v roce).

Počet padlých v II. světové válce podle zemí ZDE

Redakce Argumenty & Fakta oslovila v souvislosti s textem na desce maršála Koněva několik historiků (viz níže). Všichni oslovení se shodli na tom, že v Praze 9. května boje stále probíhaly a lišily se pouze v popisu jejich intenzity. Údaj, že by v Praze dne 9. května neprobíhaly žádné boje, považují všichni oslovení historici za nepravdivý a absurdní.

Pravdou je, že drtivá většina Němců prchla už před příjezdem Rudé armády, aby nepadla do sovětského zajetí. Ve válce Němci zabili 23 milionů sovětských vojáků a civilistů.

Je nesporný historický fakt, že v Praze probíhaly těžké boje a že neskončily proto, že by zvítězilo Pražské povstání. Němci se vzdávali a utíkali před Rudou armádou. Část německých vojáků nich v Praze bojovala do hořkého konce ještě 9. května 1945.


Události 9. května 1945

Popis událostí z května 1945 podle Českého rozhlasu, který je nástupcem Československého rozhlasu, jež sehrál v bojích o Prahu zásadní roli ZDE

Český rozhlas uvádí, že první sovětské tanky vstoupily do Prahy 9. května ráno před třetí. V boji s německými jednotkami, které kryly ústup svých armád do amerického zajetí, zahynuly stovky vojáků. Ještě 9. května bylo město čištěno od zfanatizovaných zbytků německých vojsk.

Osvobození Prahy (záběr z filmu z roku 1976)

Co se týče počtu padlých Český rozhlas uvádí: V Pražském povstání padlo nebo bylo zavražděno německými okupanty na 3700 lidí (včetně obyvatel oblastí kolem tehdejší Prahy). Přímo na území Prahy zahynulo 1700 osob české národnosti a 660 bojovníků jiných národností (údaje k 30. prosinci 1945).

V Praze a okolí padlo podle Českého rozhlasu na 500 vojáků I., II. a IV. ukrajinského frontu Rudé armády. O život přišlo rovněž na 300 vlasovců, zejména v bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni. Podle odhadů padlo 855 německých vojáků a občanů německé národnosti.

Průběh boje o Staroměstskou radnici s unikátními fotografiemi (archiv hlavního města Prahy) ZDE

Na stránkách archivu Hlavního města Prahy čteme: “Ne všichni Němci kapitulovali v podvečer 8. května. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě SS-Gruppenführer Carl von Pückler-Burghaus opustil Prahu až ráno 9. května. Kapituloval až 12. května před americkými a sovětskými vojáky v Čimelicích a bezprostředně po kapitulaci se zastřelil.

Ještě 9. května dopoledne bylo okolí Staroměstské radnice revolučními gardami a sovětskými vojáky zbavováno zákeřných střelců, kteří setrvávali zabarikádováni ve vyšších patrech budov a stříleli na chodce v ulicích.”    

Zajímavost: Poslední německá jednotka kapitulovala až počátkem září 1945 na Špicberkách.


Názory historiků

Redakce Argumenty & Fakta oslovila několik historiků, mimo jiné i
Ústav pro studium totalitních režimů.

Historik Aleš Valenta
“Myslím, že hra o slovíčka je podružná. Hlavní je, že dnešní pražská vládnoucí garnitura se zřejmě rozhodla postupně vymazat z veřejného prostoru doklady o sovětském/ruském osvobození Prahy.”

Historik Aleš Dvořák
“Jednotky wehrmachtu zastavily palbu už 8. května a dohodly se s Českou národní radou na spořádaném odchodu do amerického zajetí. V boji pokračovala část SS, která měly na svědomí také požár Staroměstské radnice. Rudá armáda Prahu dočistila od jednotek SS dne 9. května.”

Docent Otakar Jelínek
“Můj názor je, že ruský text je naprosto správný na desce, a měl by tam rovněž být jeho přesný překlad do češtiny, čímž by odpadly námitky odpůrců.

Názory dalších historiků uveřejníme v příštím článku.


Pomník maršála Koněva v Dejvicích a co na to všechno říká jeho dcera

Postříkaná socha maršála Koněva v Dejvicích

Dcera maršála Koněva Natalja Ivanovna Koněvová, profesorka Vojenské univerzity Ministerstva obrany Ruské federace, řekla o svém otci pro agenturu Sputnik:

“Chci připomenout současné generaci obyvatel Prahy, že otec sice byl součástí sovětského systému, ale neúčastnil se sovětizace Československa. Nenutil Čechy a Slováky po válce přijmout novou Ústavu, nesvrhával zákonnou vládu.”

“Naopak, pomáhal návratu do Prahy Eduarda Beneše z vyhnanství jako zákonného československého prezidenta. Beneš byl dopraven do českého hlavního města po Vítězství s pomocí, kromě jiných, i mého otce.”

Natalja Ivanovna Koněvová, dcera maršála Koněva

“Na tyto skutečnosti se dnes v Česku z nějakého důvodu zapomíná. Je smutné, že památka Ivana Koněva se stala rukojmím politických sporů se současným Ruskem, drobnou kartou v rukách nepřátel naší země.”

Pod těžkou palbou kritiky je také socha maršála Koněva v pražských Dejvicích. Vedení tamní radnice dokonce zvažovalo její stržení. Několikrát byla poničena vandaly a na nátlak některých zastupitelů na ní byly upevněny “vysvětlující cedulky”.

Na jedné desce je nepravdivý údaj : “V roce 1968 maršál Koněv osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.‎“ Pro toto tvrzení není jediný hodnověrný důkaz.

Pomník maršála Koněva v Dejvicích je historickým pietním místem, u něhož se u příležitosti ukončení II. světové války setkávají vždy na začátku května členové veteránských organizací, přímí účastníci druhé světové války, zástupci velvyslanectví Ruské federace v Praze, městské části Prahy 6, tak i představitelé resortu ministerstva obrany České republiky.

Redakce Argumenty & Fakta podporuje návrat desky maršála Koněva na Staroměstskou radnici. Stejně tak podporuje odstranění ponižujících dezinformačních cedulek ze sochy v Dejvicích.