Press "Enter" to skip to content

Kdo je Ondřej

Ing. Ondřej Höppner (*11. říjen 1965, Praha) je český novinář, mediální expert a poradce, vydavatel, šéfredaktor, zakladatel a designér novin a časopisů. Je autorem několika knih, mnoha koláží. Vytvořil více než 3 000 titulních stran různých deníků a týdeníků.


Narodil se v Praze. Hrál fotbal za žáky Bohemians Praha. Po absolvování gymnázia Štěpánská vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. Během studií si přivydělával jako chodec v reklamní tubě (cirkus Berousek), čímž začala jeho kariéra v médiích.

Po získání titul Ing. (1988) nenastoupil do podniku zahraničního obchodu, jak by se očekávalo, ale do vrátnice Československého rozhlasu na Vinohradech, kde pracoval rok jako hlídač. Kvůli neochotě nosit zbraň, potřebě hrát ve vstupní hale na vzácné koncertní křídlo (maxipes Fík) a nutkavou spavost byl záhy převelen do skladů rozhlasu v Písnici, kde si mohl konečně zdřímnout.

Po roce změně poměrů v roce 89 žil půl roku v Itálii v obci Loreto Aprutino, ve Florencii pracoval jako česáč oliv.


V roce 1992 se stal redaktorem v Lidové demokracii, o rok později odjel do Kanady (Britská Kolumbie, Kaslo), kde vyučoval hře na klavír, psal do místní novin The Harrop News a přátelil se s dřevorubci.

Rocky Moutains, Kanada

Po návratu do České republiky v roce 1994 nastoupil do redakce Večerníku Praha a stal se vedoucím zahraniční rubriky. V roce 1995 ho vyslal vydavatel Fidelis Schlée starým Roll Roycem koupit nový Rolls Royce do městečka Crewe, což se podařilo.

Loreto Aprutino, Itálie

V roce 1996 byl na půlroční stáži v BBC v Londýně, kde se věnoval studiu britských – především bulvárních médií a absolvoval stáž v deníku The Evening Standard.

Po návratu do Prahy se v roce 1998 stal zástupcem šéfredaktora Večerníku Praha. V témže roce spolupracoval na nové grafické podobě novin se švýcarským designérem Christianem Barmettlerem a absolvoval stáž v mnichovském deníku Münchener Abendzeitung.

Napsal desítky reportáží ze zahraničí, byl například v Peru během krize na japonské ambasádě v Limě, na převzetí Hong Kongu Čínou, dvakrát ve Spojených státech na prezidentských volbách, v Londýně na oslavách narozenin Královny Matky a při dalších příležitostech, na Kubě na konci vlády Fidela Castra, v Indonésii na Sumatře, Jávě, Bali a Lombok a mnoha dalších zemích.

Z desítek rozhovorů jmenujme ten se Santa Clausem ve finském Rovaniemi a se závodníkem Nicky Laudou.


V roce 1999 se stal šéfredaktorem společenského týdeníku Spy (vydavatelství Stratosféra), změnil obsah a grafiku a stal se zakladatelem rubrik jako „módní policie“, „50 nej“ nebo „In & out„, které postupně přebrala ostatní média. Za jeho vedení (do roku 2004) stoupl náklad časopisu Spy takřka trojnásobně a stal se jedničkou na trhu s prodaným nákladem až 180 tisíc výtisků týdně.

V roce 2001 byl Ondřej jako reportér v Hollywoodu na předávání cen Oskara se svým spolužákem z gymnázia režisérem Janem Hřebejkem. O této události napsal desítky článků a reportáží.

Traduje se, že se mu v době působením v časopisu Spy podařilo oživit pozapomenuté české slovo „Jejda!“, které považoval za nejpřesnější překlad v britském bulváru hojně používaného výrazu „Ooops!“ Ve vydavatelství Stratosféra se Ondřej podílel na vzniku a vedení několika časopisů (např. Show, Jackie…).


V roce 2004 založil ve spolupráci s vydavatelem švýcarským podnikatelem Sebastianem Pawlowským deník Aha! a byl jeho šéfredaktorem a autorem layoutu. Aha! bylo prvním a jediným periodikem, které se stalo silnou konkurencí deníku Blesk. Aha! pod Ondřejovým vedením dosáhlo nákladu až 280 tisíc výtisků. Vychází dodnes.

Rolls Royce Silver Spirit, jehož majitelem byl Fidelis Schlée

V roce 2006 se stal šéfredaktorem deníku SuperSpy, který měl za úkol zachránit od kritického poklesu nákladu. Podařilo se to jen částečně, když se Ondřej obsahově napojil na tehdy nový fenomén reality show a vytáhl náklad na 80 tisíc denně. Po konci soutěže však náklad opět klesl.

Od roku 2007 byl šéfredaktorem deníku Šíp, jehož tehdejší pokles nákladu se mu podařilo zastavit, ale odešel, když se navzdory jím nově vytvořené podobě novin (podle rakouského deníku Österreich) rozhodl nový vydavatel změnit Šíp v týdeník. V tu dobu byl Ondřej autorem tří log deníků na trhu (SuperSpy, Aha! a Šíp), což je světový unikat.

Od roku 2008 působil jako mediální poradce vydavatelství Ringier a spolupracoval s pořadem Top Star pro televizi Prima. Podílel se na nové podobě portálu Blesk.cz.


V roce 2009 mu učaroval křehký půvab lokálního periodika a začal vydávat Malostranské noviny, od roku 2010 Staroměstské noviny, od roku 2011 StaroBrněnské noviny, od roku 2012 Novoměstské noviny.

V letech 2012 – 2013 byl šéfredaktorem týdeníku Nedělní Blesk, vytvořil nový design a layout. Byl členem vedení deníku Blesk, některé rubriky a prvky, které zavedl, přetrvávají dodnes.

V roce 2013 pro vydavatelství Our Media působil na pozici poradce a developera nových webových projektů Parlamentní listy a První zprávy. Pro tehdejšího starostu Moskvy Lužkova vytvořil portál Hlas Moskvy. Spoluzaložil internetový magazín Protiproud Petra Hájka (bývalého poradce prezidenta Václava Klause). Je autorem loga měsíčníku MY.


Vytvořil volební noviny pro rozličné politické subjekty mimo jiné pro hnutí My, co tady žijeme (STAN, KDÚ – ČSL, komunální volby 2018), v roce 2014 vytvořil dvoje volební noviny pro Martina Bursíka (LES) v rámci jeho kampaně do senátu, roce 2018 vytvořil volební noviny pro hnutí ANO v Praze 1, pro SPD (parlamentní volby 2017 a komunální volby 2018) zpracoval noviny, které vyšly v celkovém nákladu pět milionů výtisků. Pro mateřskou školu Na Děkance každý rok vytváří časopis Děkánek.

Se Sárou…

Je autorem obálky knihy Petra Hájka Smrt ve věži a tří obálek knih Aleny Vitáskové o solárních baronech.

Napsal dvě investigativní knihy: Smrt v Egyptě a Všechno je jinak o známém případu Petra Kramného, pro které vytvořil i obálku. Do tisku je připravena jeho sbírka básní Budiž tma.

Má dvě dcery, Sofii Friedu Höppnerovou (2004) s jednou herečkou a Annu Marii Höppnerovou (2009) s herečkou a novinářkou Monikou Höppner, s níž je ženatý od roku 2008. S láskou vzpomíná na svého psa Sáru, nyní je šťastným souputníkem psa jménem Denisa. Rád tráví čas na chalupě pod vrchem Kozákov v Českém ráji a hledá polodrahokamy v místním potoce.