Nacistické rituály na Staroměstské radnici v Praze: Bubínky, pochodně, ikony, Totenkopf. Co je to Zvonečková lyra? Odpudivý kousek fanatického náměstka, který nechával číst dětem místo pohádek Mein Kampf

Němci se po obsazení Československa (15. března 1939) chopili Staroměstské radnice jako centra byrokratické moci a symbolu země. Zvláště v roce 1940 se na radnici a na Staroměstském náměstí odehrávaly místy až ideologické orgie – včetně bubínků, ikon, pochodní a samozřejmě nezbytného hajlování.

Upozornění: Tento příspěvek není propagací žádné ideologie a jeho jedinou ambicí je zachytit historické skutečnosti v souvislostech

Joseph Pfizner, “první Němec na pražské radnici”.

Klíčovou roli prostředníka v nich hrál tehdejší náměstek primátora Joseph Pfitzner, nacista, který nechával svým dětem místo pohádek předčítat Mein Kampf. Na vrcholu blaha a moci byl Pfitzner v dubnu 1940.

Rituál Zimní pomoci

Slavnostní zakončení zimní pomoci s pochodněmi a mumláním se odehrálo na Staroměstském náměstí 1. dubna 1940. Šlo o nacistický rituál ve jménu humanitární pomoci chudým. Hitler ve svých projevech často zdůrazňoval, že ostatní státy “nenávidí Německo kvůli jeho sociálnímu cítění”. Všimněme si, že tak prosazoval “zlo” ve jménu “dobra”.

Rituál Zimní pomoci před Staroměststskou, 1. dubna 1940. Zdroj: Youtube

Symbolem “Zimní pomoci” byl tzv. Eintopf, tedy hrnec (kotel) jídla co dům dal, ze kterého jedí všichni společně. Dary do “Zimní pomoci” byly součástí loterie, vylosovaní dostali například cestu k moři, Hitlerův portrét s podpisem, nebo foťák.

Totenkopf: Rituál Zvonečkové lyry

Znak Totenkopf

Druhým dubnovým vrcholem Pfinzerova působení v roli “prvního Němce na pražské radnici”. Nadýmal se jako páv při slavnostní předání Zvonečkové lyry standartě SS Totenkopf na Staroměstské radnici v Praze 19. dubna 1940. Rituál Zvonečkové lyry má kořeny v pohanské germánské mytologii. Lyra byla ikonou jednotek Totenkopf a SS.

19. dubna 1940. Předávání “Zvonečkové lyry”. Na snímku třetí zleva velitel VI. SS- Totenkopf – Standarte Bernard Voss, vpravo náměstek primátora Josef Pfitzner. Zdroj: Youtube

Hlavní postavou předání lyry na Staroměstské radnici z rukou náměstska primátora Josepha Pfinzera byl velitel VI. SS Totenkopf Standarte Bernhard Voss, temná a pozapomenutá postava historie Prahy (bydlel v hotelu Šroubek na Václavském náměstí). Sehrál zásadní roli při popravách studentů 17. listopadu 1939. Od tohoto data se odvíjí mnohé v českých dějinách.

Video o rituálech též zde

Před Staroměstskou radnicí se Zvonečkovou lyrou 19. dubna 1940. Zdroj: Youtube

Jednotka Totenkopf Prag byla vytvořena v Praze 12. září 1939. Podobné jednotky byly v celé Evropě a patřily k elitě SS. Dokonale vycvičení, bez zábran, vojáci – stroje. Jejich jediným úkolem byla práce v týlu, potírání ohnisek nepokojů.

Pochod příslušníků standarty SS Totenkopf s bubny, píšťalami a tzv. Zvonečkovou lyrou před Staroměstskou radnicí v Praze 19.dubna 1940. Zdroj: Youtube

Poprava studentů 17. listopadu 39

SS Oberführer Bernhard Voss přijel do Prahy jako velitel elitní VI. jednotky Totenkopf takřka rok před předáním lyry ve chvíli vrcholících masových demonstrací 28. října 1939, které se konaly u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa.

Bernhard Voss, velitel Totenkopf Prag

Následný pohřeb zastřeleného studenta Jana Opletala, který se stal další manifestací odporu českého obyvatelstva, zavdal okupační moci záminku k zásahu proti českým vysokým školám. Školní budovy obsadily právě Vossovy jednotky Totenkopf.

Vossovy Totenkopf také provedly popravu devíti studentských funkcionářů 17. listopadu 1939. Exekuci vykonala popravčí četa 5. roty II. praporu VI. SS-Totenkopfstandarte v ruzyňských kasárnách. Těla popravených si odvezlo Gestapo. Voss pak dostal vyznamenání a byl převelen do Norska.

Zdroj Bernhard Voss, generálova cesta na popraviště

15. listopadu 1939 – pohřeb Jana Opletala. Zdroj: Youtube

Pfinzerovo blaho

Než se stal Pfitzner náměstkem primátora byl profesorem na Německé univerzitě v Praze. Jeho pojetí dějin: Češi si vždy přivlastňovali zásluhy Němců.

Pfinzer vstoupil do politiky jako člen Sudetoněmské strany a 16. března 1939 vítal Adolfa Hitlera na Pražském hradě. Záhy byl jmenován náměstkem pražského primátora. Ve funkci primátora Němci nechali Otakara Klapku. Pfitzner ale musel být o všem informován a měl právo spolupodpisu s primátorem. Bylo jasné, že primátor Klapka dlouho nevydrží – a to nejen ve funkci.

Pfizner vyvolával s Klapkou pravidelně konflikty a pak ho udával. Byl velmi psavý. Snažil se z Prahy odstranit vše, co podporovalo českou národní hrdost, například pomník francouzského historika Ernesta Denise (přítele Masaryka). Samozřejmě také židovské pomníky, např. sochy Rabiho Löwa z Mariánského náměstí či sochu Mojžíše z Pařížské třídy (odstraněny 10. března 1940).

Poprava Josepha Pfiznera před pakráckou věznicí 6. května 1945. Zdroj: Youtube

Pfizner Klapku “dostal” 9. července 1940, kdy byl primátor zatčen a o rok později popraven. Pfizner se po Klapkově zatčení snažil prosadit, aby byli primátorové dva – německý (tedy on) a český (nějaká loutka). To se mu ale nepodařilo, tak byl místo “vzpurného” Klapky jmenován primátorem mnohem povolnější Alois Říha, který jim zůstal až do osvobození Rudou armádou 9. května 1945.

Pfitzner zůstal “jen” náměstkem až do konce války. Popraven byl při poslední veřejné popravě dne 6. září 1945 před pankráckou věznicí.