Nebezpečný popleta Zaorálek (ČSSD) selhal hned při prvním kroku ve funkci ministra kultury. Jako by mravenec ožužlal kořínek dubu a myslel, že tím změní celý les

Co úředník, to politruk. Tato věta platí o českých úřednících na oblastních postech čím dál víc. Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek selhal hned při svém prvním kroku ve funkci.

Pan Zaorálek byl jmenován na post ministra kultury před několika dny. Jeho prvním významnějším úkolem, který přistál v jeho bezradném klíně, bylo setkání s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem. Ten je ve funkci také nový – od loňska – a jeho nadřízení v Pekingu netrpělivě čekají výsledky. Situaci v ČR chápou jako velmi vážnou.


Prague Filharmonica si měla zahrát v Číně, ale nějak se to zadrhlo… bohužel.
Jak se říká: “Kalafuna bližší, než Tchaj Wan.”

Čínský velvyslanec není v lehké pozici. Je tu problém s CEFC (investiční společnost), kauza Huawei a 5G… a pak také patálie s politruky na pražském magistrátě, kteří vyhlásili, že neuznávají princip jedné Číny. Zaorálka se týká jen ten poslední bod.

Stačilo neudělat chybu. Nebo-li neudělat nic. Pokud by se Zaorálek (to jméno nás nikdy nepřestane překvapovat) vybičoval k mimořádnému výkonu a přišel s nějakým řešením, nebo aspoň s jeho náznakem, byla by to nečekaná nadstavba. Stačilo však – mlčet.

Místo toho začal Zaorálek čínského velvyslance kárat.


Nový mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Číny Čang Ťien-min při první schůzce s prezidentem Milošem Zemanem.

Zaorálek kárá Čínu

Princip “jedné Číny” je absolutní základ čínské zahraničí politiky. Připomeňme, že je Čína s 1,5 miliardou obyvatel a masivně se rozvíjející ekonomikou suverénně nejmocnější zemí světa. Je to klidná a uvážlivá velmoc, ale jestli ji něco dokáže vytočit do ruda – tak je to zpochybňování axiomu “Jedna Čína”.

Kampak s tímhle detailem na Zaorálka.

„Upozornil jsem pana velvyslance, že nese odpovědnost za podobu česko – čínských vztahů. Já jsem se snažil v nich udělat krok dopředu a rozvíjet je v řadě oblastí včetně kultury, ale v poslední době jsem zděšen,” řekl Zaorálek čínskému velvyslanci.

Musel to být šok.

Jako by mravenec ožužlal kořínek dubu a myslel, že tím změní celý les.

Chvílemi to vypadá, že když se Zaorálkovi (bývalému ministru zahraničí) řekne “Čína”, vybaví se mu Kung pao.


Zaorálek kárá Čínu ZDE


Co je to Tchaj Wan?

Zástupci pražské koalice se nedávno shodli na tom, že ze smlouvy o partnerství s Pekingem odstraní zmínku, týkající se politiky “Jedné Číny” (text podepsalo předchozí vedení magistrátu). Čína si to do podobných smluv dává – prostě jí to přijde důležité.

Popření této mantry, ba i samotné úvahy o tomto kroku, Čína chápe jako urážku. Krok nového, revolučního vedení magistrátu vysoce přesahuje své pravomoci a negativně ovlivňuje zahraniční politiku České republiky. Především pak obchodní vztahy s klíčovou světovou mocností.

Může mít (a zřejmě má) negativní dopad na čínské investice v České republice. Jinými slovy: Jako by nestačily naivní provokace s vlajkami Tibetu – pražská radnice chce řešit ještě Tchaj wan.


Ostrov Tchaj Wan. 23 milionů obyvatel. Úřední jazyky: Tchajwanská čínština, Severočínské dialekty, mandarínština .

Tchaj Wan zcela vpravo, hned vedle Vietnamu. Portugalci mu říkali: “Krásný ostrov”,
Ilha Formosa.

Že rozsah čínských investic do ČR vázne, je právě důsledkem faktu, že se z úředníků stávají politruci.

A jestli tento problém s něčím nesouvisí, tak je to panda.


Panda, se kterou to nesouvisí.

Prekérní otázku lidských práv v Číně řeší každá země, která se staví ideologicky na tak nějak Západ. V žádné rozumné zemi to však nedošlo tak daleko, aby zpochybňování pilíře čínské zahraniční politiky přerostlo do ekonomické oblasti.


Čína na výroky pražského magistrátu reagovala protestní nótou. Dokonce i český ministr Petříček (ČSSD) se pochlapil: “Česká vláda nemá možnost ovlivňovat kroky demokraticky volené samosprávy. Věřím, že tomu rozumí i čínská strana,“ uvedl.

Tak přesně tomuhle čínská strana opravdu nerozumí: Jak je možné, že úředníci “nějakých obvodů” ovlivňují zahraniční politiku celé země? Jak může úředník z nějakého pidi-okrsku hodnotit lidská práva v obrovské mocné zemi, kde nikdy nebyl a o které nic neví? Zemi, která je 2 x tak velká jako celá Evropa a má 2 x tolik obyvatel? “Kolik třešní, tolik višní”, řekl by Japonec.


Kdo hraje druhé housle

Jako odpověď na mezinárodní politiku pražského magistrátu začala rušit čínská města (na příkaz shora) koncerty pražských hudebních těles (například Prague Philharmonia). Kdo jen trochu rozumí důležitosti principu “jedné Číny” nediví se ani chvilku.

Ministr kultury Zaorálek měl jedinečnou šanci: Mlčet. Neříkat nic. Kušovat. Myslet na Kung pao.

Prostě dát novému “krizovému” čínskému velvyslanci šanci, aby mohl doma v Pekingu nějak vysvětlit. Jako že je vše na dobré cestě.

Takhle mu to Zaorálek pěkně zavařil.

A vlastně to tak zavařil celé České republice.