Prolomení Benešových dekretů? Hrabě Walderode vyvěšoval na svůj zámek Hrubý Rohozec vlajku s hákovým křížem, hostil nacisty, hajloval… Ale teď vysoudil majetky za tři miliardy!

No vida! Hrabě Karel Walderode byl nadšeným členem Henleinovy sudetoněmecké strany, jeho dva mladší bratři v Hitlerjugend. Konrád Henlein nanáviděl Čechy a držel se hesla “Weg mit den Tschechen (Pryč s Čechy)!”

Karel Friedrich Des Fours Walderode, pán ze zámku Hrubý Rohozec u Liberce a nadšený Henleinovec

Na zámek Hrubý Rohozec, kde žil od narození v roce 1904 až do konfiskace, věšel Karel Des Fours Walderode podle pamětníků prapor s hákovým křížem. Prý měl rád uniformu a zdravil nacistickým pozdravem, tedy zdviženou pravicí.

Adolf Hitler a Konrád Henlein (uprostřed) v Liberci

Několikrát uspořádal na zámku večírek pro nacisty, navštívil ho i sudetoněmecký vůdce Konrád Henlein a není vyloučeno, že zaskočil také Adolf Hitler (byl v Liberci v březnu 1939). Pracoval pro nacistickou rozvědku. Teď získal in memoriam zámek Hrubý Rohozec, který mu po válce vzali jako kolaborantovi s nacisty.

Interiér zámku Hrubý Rohozec

Případ Walderode je považován za přelomový. Nejde o prolomení dekretů, ale o korozi – a tentokrát opravdu mimořádnou. Lze předpokládat, že se začnou o majetky hlásit další šlechtické rody s prokázanou nacistickou minulostí.

V žádostech o vrácení majetku uspělo po roce 89 již 18 šlechtických rodů, ale dosud nikdy nešlo o prokazatelně zapáleného henleinovce a obdivovatele Hitlerova režimu jako v tomto případě.

Karel Friedrich Des Fours Walderode na zámku Hrubý Rohozec ve věku cca 25 let. Psal se rok 1929. Ti roky na to získala NSDAP v německých volbách 37,4 % hlasů.

Hrabě Karel Des Fours Walderode ze začal soudit o zámek Hrubý Rohozec krátce po roce 1989, ale v roce 2000 zemřel (v 96 letech). Jeho vdova Johanna Kammerlanderová ani nedoufala, že vzhledem k minulosti jejího zesnulého chotě majetky někdy dostane.

Henlein v Liberci v roce 1941. V roce 1945 se podřezal v americkém zajetí sklem ze svých rozbitých brýlí.

“Myslím, že mi nic nedají. Jde mi hlavně o to, aby se můj muž nezapsal do historie jako nacistické prase,” uvedla hraběnka Kammerlanderová. Majetek za pěkné tři miliardy tak pro ni byl příjemným překvapením. A nejen pro ni.

Případ Walderode ukazuje, jak Benešovy dekrety obejít, aniž by přestaly platit. Jestli to takhle půjde dál, budou Benešovy dekrety v platnosti, ale nebude co vracet. Čas se posunul do doby, kdy pamětníci odcházejí (komu bylo na konci války šest let, tomu je dnes 80), dokumenty blednou a ztrácejí se. Přicházejí také noví, mladí soudci…

Žádný případ není černobílý, ani kauza Walderode. Na konci války, kdy se Hitlerova říše hroutila, mnozí kolaboranti mysleli na zadní vrátka a začali spolupracovat s odbojem.

Mladý soudce Michal Polák, který odebral státu zámek
Hrubý Rohozec, lesy a pole
za 3 miliardy a vrátil ho příznivci Konráda Henleina

Je zde jediná cesta. Když Německo zaplatí smluvně podložené válečné reparace v dnešní výši cca 15 bilionů korun, je možné otevřít širokou diskusi na téma dalších žádostí o vrácení majetku. Do té doby: Stop stav.

Lze se samozřejmě domluvit na splátkovém kalendáři. Například splátky válečných reparací ve výši 1 miliarda euro ročně (25 mld Kč), což je částka, kterou Německo platí ročně Spojeným státům za ochranu proti neexistujícímu nepříteli. Za 500 let je to doma.

Případ Walderode rozhodoval mladý soudce Michal Polák z Okresního soudu v Semilech. Byl to jeho první velký případ. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové jeho verdikt potvrdil. Rozsudek je pravomocný. Město Turnov se odvolá k Nejvyššímu soudu v Brně. Šance na zvrat v případu je mizivá.

Hrubý Rohozec zhora

Věc se teď vrátí semilskému soudu. Ten už bude projednávat jen mechanismus vrácení jednotlivých majetků a pozemků vdově po aktivním členovi Henleinovy sudetoněmecké strany. Majetků (budovy, lesy, pole, cesty…) je asi 1400 kusů. „Okresní soud v Semilech nyní bude jednotlivě zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni,“ uvedl mluvčí soudu v Semilech.