Vida! Utajené sebevraždy komunistických funkcionářů po listopadu 89. Revolver od ministra vnitra. Psychiatr. Plyn. Oběšenec ve mlýně na půdě. Jiný zas v prádelně…

Po změně režimu v roce 89 se odehrálo několik sebevražd čelných představitelů režimu, policistů či funkcionářů, které zůstaly v tehdejší vypjaté době mimo pozornost veřejnosti. Blíží se 30. výročí 17. listopadu, je třeba si je připomenout.

Z čelných představitelů KSČ neunesli pád komunistického režimu dva muži – Antonín Kapek, člen Ústředního výboru KSČ a autor jednoho ze zvacích dopisů z roku 1968 a dlouhodobý člen politbyra strany, a předseda Slovenské národní rady Viliam Šalgovič, který v roce 1968 rozsvítil sovětským letadlům letiště v Ruzyni.


Antonín Kapek se zabil na druhý pokus

Antonín Kapek šéfoval také ČKD

Antonín Kapek se poprvé pokusil o sebevraždu 4. ledna 1990, tedy necelé dva měsíce po 17. listopadu. Na své chalupě se postřelil revolverem ráže 9 mm, který dostal v roce 1972 od tehdejšího ministra vnitra Josefa Junga. Pokus mu ale nevyšel. Pak si nějaký čas pobyl na psychiatrické klinice v Plzni.

Po “vyléčení” odjel zpátky na svou chalupu u obce Svinná na Rokycansku. Stavení u Radnického potoka bylo původně mlýn, kterému se říkalo Vrbatův. Pak z něj vznikla hájenka. Kapek si hned vedle postavil bazén.


Kapkova chata ve Svinné

Dne 1. května 1990 dopoledne ho našla jeho dcera oběšeného na půdě. Bylo mu 67 let.

Ministr vnitra Josef Jung, který dal Kapkovi revolver

Kapek patřil mezi největší “vítače” vojsk Varšavské smlouvy roce 1968. Byl vedoucím tajemníkem městské organizace KSČ v Praze. Je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání krásné budovy nádraží Praha-Těšnov. Podle některých zdrojů byl spojkou americké tajné služby CIA v politbyru.


Šalgovič se oběsil v prádelně

Viliam Šalgovič

Předseda Slovenské národní rady a agent KGB Viliam Šalgovič se podílel na plánování invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V srpnu 1968 jako náměstek ministra vnitra vydává pokyn zajistit osvětlení letiště Ruzyně. Záhy přistávají dva sovětské vojenské letouny, z nichž je vysazeno několik desítek ozbrojených vojáků a jejich velitelů. Obsazují hlavní letištní budovy…


Oběšeného Šalgoviče našla manželka 5. února 1990 v prádelně jejich bratislavské vily v Mudroňové ulici. Bylo mu 70 let.


První byl policista

Plukovník Jiří Bečvář

Zřejmě prvním člověkem, který si kvůli změně poměrů sáhl na život, byl plukovník Jiří Bečvář, zástupce náčelníka správy SNB v Praze. Hrozilo mu vězení kvůli podílu na organizaci zásahu proti studentům na Národní třídě. Dne 3. ledna 1990 ráno ho našli kolegové v jeho kanceláři ráno s prostřelenou hlavou. Bylo mu 53 let.


Zastřelený policista č. 2

Hlavu prostřeli také podplukovník Josef Petráček, náčelník okresní správy SNB v Teplicích, nositel řádu Rudé hvězdy. Také on se dostal do úzkých kvůli prověřování jeho zodpovědnosti za zásah proti demonstrantům mezi 11. a 13. listopadem 1989 na ekologických demonstracích v Teplicích. Spoušť zmáčkl 5. ledna 1990. Bylo mu 50 let.


K sebevraždě z politických důvodů se během ledna 1990 uchýlili ještě další lidé – klatovský okresní prokurátor Milan Kovář a jihomoravský komunistický funkcionář Vladimír Košíčka.


Ředitel se udusil plynem

Ředitel Josef Čebiš

Velmi hořkou pachuť má sebevražda ředitele gymnázia v České Třebové. Ředitel Josef Čebiš spáchal sebevraždu otravou výfukovými plyny u sebe v garáži. Policejní hlídka ho našla mrtvého večer 29. ledna 1990.

Čebiš si vzal život pár hodin poté, co k němu do školy přijel štáb režiséra Jiřího Krejčíka (například film Vyšší princip) a v tělocvičně gymnázia inscenoval „soud“. Ředitel Čebiš v listopadu 1989 nahlásil několik stávkujících studentů Veřejné Bezpečnosti.